Byli jsme lovci a sběrači
Hranice neexistovaly
Byli jsme svázáni pouze Zemí a oceánem a nebesy
Daleká cesta stále měkce volá
Naše malá pozemská koule je blázincem mezi stovkami, tisíci, milióny světy
My, kdo jsme nebyli schopni vnést řád do našeho vlastního planetárního domova
Zmítaného rivalitou a nenávistí
Troufáme si do vesmíru?
V době, kdy budeme připraveni osídlit dokonce i nejbližší okolní planetární soustavy
... se změníme
Jednoduchá cesta tolika generací nás změní
Nutnost nás změní
Jsme přizpůsobivým druhem
Nebudeme to mi, kdo dosáhne Alpha Centuri a dalších blízkých hvězd
Bude to druh velice podobný nám
S větším počtem našich silných stránek
A s méně slabinami
Sebevědomější, prozíravější, schopnější a obezřetnější
Přes všechny naše nedostatky, navzdory našim omezením a omylům
My lidé jsme hodni velikosti
Co všechno - o čem se nám v našich dobách ani nesnilo -
... přinesou příští generace?
A ty další?
Jak daleko náš nomádský druh dospěje koncem dalšího století?
A dalšího tisíciletí?
Naši vzdálení potomci, bezpečně zabydleni na mnoha světech skrze celou Sluneční soustavu
... a mnohem dále
... budou sjednoceni
... společným dědictvím, úctou k jejich domovské planetě
... a věděním, že nehledě na jakýkoliv další život, pouze lidé jsou
... v celém vesmíru jediní, kdo přišli ze Země
Budou upřeně hledět vzhůru a napjatě hledat modrou tečku na jejich nebi
Budou žasnout, jak zranitelná byla kdysi schránka našeho surového potenciálu
Jak odvážné bylo naše rané dětsví
Jak skromné byly naše začátky
Kolik řek jsme museli překonat,
... než jsme nalezli naši cestu
[Přeložil: Vojtěch Pacík]