Naprosto podstatné je vzdělání. Mělo by to být součástí výuky všech doktorů a sester.
Naučit je, jak zvládat bolest, jak posoudit bolest.
Pokud nejsou doktoři a sestry důkladně vyškoleni, jak zvládat bolest a používat léky,
nejen opioidy, ale také mnoho dalších léků proti bolesti,
je úplně jedno, kolik morfinu máte, protože se nedostane k pacientům.
Život před smrtí
Zpátky do školy
Když Lékařský ústav zjišťoval, proč máme takové potíže
s poskytováním paliativní péče a přístupu k tišení bolesti,
zpráva začínala slovy: „Zjistili jsme problém a jsme to my,“ tedy zdravotníci.
Při výuce na lékařských a zdravotnických školách bolest nikdy nebyla prioritou.
Většina specialistů se vyškolí ve svém oboru a to nezahrnuje výuku ohledně bolesti.
Lidé si tudíž neuvědomují existenci tohoto problému.
Netuší, jak posoudit bolest.
Věnují se rovnou své odbornosti.
Podle mě najdete jen velmi málo lékařů, kteří by se chtěli specializovat na bolest nebo paliativní péči.
I ve svém rodném městě stále najdu mnoho studentů medicíny,
kteří vyšli ze školy, aniž by viděli jedinou tabletu orálně podávaného morfinu,
natož aby se naučili principy posouzení a tišení bolesti.
Měli jste alespoň jednu hodinu věnovanou pomoci umírajícím pacientům a jejich rodinám?
Měli jste alespoň jednu hodinu ohledně práce s pacientem, který je upoután na lůžko?
Nemyslíte, že ve vašem lékařském vzdělání něco chybí?
Doktoři rádi říkají: „Moje oddělení se obejde bez morfinu.“
Dost mě vyděsilo, když jsem to slyšela od onkologa ve velké nemocnici, protože to znamenalo,
že ženy v jeho péči trpí bolestí.
Kde je práh bolesti? To je složité.
Jinak tu zkušenost prožíváte vy, jinak vaši přátelé. Všechno záleží na vašem duševním rozpoložení.
Když si prohlédnete studijní plány
doktorů a sester, zjistíte, že v tomto nezískávají téměř žádnou praxi
a většina zemí se v lékařských a zdravotnických oborech
ani nevěnuje problémům posouzení a léčby bolesti.
Takže čerstvě vystudovaní lékaři nemají odpovídající znalosti pro zvládání bolesti.
Toto je naše nejdůležitější definice: „Bolest je to, co pacienta bolí.“
V každé zemi, kterou jsem navštívila, jsou největší opozicí lékaři, obzvlášť ti staří,
které kdysi naučili, že morfin je návykový, a mají tak pocit, že ze všech děláme drogově závislé.
Dokonce chodí za pacienty, kterým jsme ztišili bolesti, a přesvědčují je: „Už si to neberte.“
Když jsem nastoupila do lékařské praxe, bála jsem se předepisovat morfin.
Netušila jsem, jak ho používat, a bylo to pro mě strašidelné slovo, strašidelný lék.
A přitom je to snadné. Ale pokud vás jej nenaučili správně používat...
netušíte... je to pro vás stvůra... nebo tak něco.
Kdyby měli všichni lékaři alespoň základní výcvik, jak vyhodnotit bolest,
jak rozpoznat bolest, jak ji správně zařadit a léčit, výrazně by to pomohlo.
Více se dozvíte na www.TreatThePain.com